Jak jsem začala s bosochůzí

Úplně první zmínku o bosochůzi jsem viděla v televizi, když mi bylo 8 let. Dávali reportáž o bosochodcích a říkala jsem si, jaké by to bylo, kdybych taky chodila bez bot. Tenkrát jsem na to nějak zapomněla a připomněla mi to až moje psycholožka, ke které pravidelně docházím. Ten den mě viděla úplně poprvé v životě a skoro nic o mně nevěděla, ale řekla, že bych si mohla zlepšovat náladu tím, že budu chodit na louce bosa. Zalíbilo se mi to a taky jsem to hned ten den musela zkusit. 

Bylo 21. 5. 2016 a můj první dojem byl takový, že mě celkem bolely nohy i z té trávy, ale užívala jsem si to. V tu chvíli jsem si promítala v hlavě vše, co mi psycholožka říkala, a tak mě napadlo, že bych mohla chodit pořád bez bot. Od toho dne jsem nenazula boty i večer jsem šla vyvenčit psa bez bot. Hodně mě to nadchlo a jsem moc šťastná, že jsem začala chodit bez bot.